Ano, je to přátelé tak, v letošním roce se dostává LIPNICK, Lipnik či Lipnická léta,nazvěte si to jak chcete,  do cirka dvacátého čtvrtého roku svého působení. Né vždy byl Lipník Lipníkem. Z počátku jsme snad ani pořádně někteří nevěděli, že něco takového se v moravské bráně nachází. Časem jsme si však našli cestu, tak jak si cesta LIPNICKÝCH LET našla nás.Vezmeme li v potaz Výroční revizní zprávu JUSVY z let 1979-81 vypracovanou v létech 1982,už v té době se pomaličku začínalo působení LIPNÍKu, aniž jsme si to ve skrytu duše či našeho mladického nerozvážného jednání uvědomovali. Sloučením  singulárních jedinců porubské enklávy, s mariánskohorskou bratrskou scénou a osídlenci západního břehu Odry v Hošťálkovicích  vzniklo v ostravské aglomeraci, v ocelovém srdci republiky jádro budoucího LIPNÍKu, které si však tvrdým vnitrostranickým bojem přes JUSVU, KERNKO,Společenství pana Van Der Regy a Distanční skupinu pana Vydry začalo razit samostatnou cestu, ke své periodické činnosti.  Ale o tom dalším již v textu webových stránek.           

Z neuveřejněné recenze dopisovatele listu Lipnický roznož - Věroslava Lopala o existenci Lipnického léta, při jeho návštěvě v roce 1998, kdy se potupně opil a posléze tuto recenzi ztratil, aby tato nalezena byla letos při opravě WC,mezi nenosnými trámy střechy, ve střední části latifundie LIPNICK
   
Slovo LIPNIK, LIPNICK, LIPNICKÉ LÉTO, nejen rozvíjí linii fantazie tvůrčích námětů v rámci vlastního tvůrčího rozvoje ,ale i spadá důrazněji také do širších kontexů hudebně recitačních a kulturně politických. Kdo si kdysi v prvních létech začal s Lipnickým létem,stal se automaticky součástí tzv.Lipnické akce. Tato kampaň zorganizovaná LIPNICKU,si kladla za cíl zpopularizovat Lipnické dílo a skrze toto dílo i obraz vlastně českých dějin tímto dílem akce prezentovaný,tedy vrcholem v době rozvíjejícího a křehkého demokraticko kapitalistického státu a s hlubokým úpadkem v době komunistického běsnění. Protagonisté, kteří tuto vznikající akci osobně zaštítili, při jejím vyhlašování a vzniku doslova řekli:
  V tradicích husitského Tábora a národního obrození budujeme i náš nový,lidově oblíbený LIPNICK.Právě proto se hlásíme a budeme k LIPNICKU, proto je nám blízký a bližší než staré společenství hnijící na smetišti dějin,protože LIPNICK ve své podstatě mistrně vystihl,které

tradice vedou vpřed,ke svobodě a rozkvětu národa a LIPNICKU.Prožitky LIPNICKU učí nás tedy správnému pohledu na naši minulost. Je pouze ironií osudu, že toto Lipnické dění není sto,ovlivňovat naši kulturně hudebně recitační politickou scénu a agilně se podílet na výchově budoucích kormidelníků průmyslu a politických špiček.

Další část recenze je s ohledem na své stáří a místo nálezu nečitelná,ale ve své podstatě i nadále hýří superlativy na téma Lipnické léto ve všech podobách.

Ale dost chvály a tak k tomu proč tedy: V létech zahnívajícího socialismu došlo k silným názorovým střetům v Distanční skupině pana Vydry a Společenství pana Řehy,včetně zásahů agilního KERNKA a za jásavého mlčení zastřešující JUSVY a odklonem pravicovělevého a levicověpravého křídla protagonistů, se snahou o vyjádření třídní začleněnosti a osobního růstu k počátkům výjezdních zasedání Lipnického léta, které se transformovalo do podoby, kterou známe dnes, kde to pokračuje v těchto šlépějích. A tak nezbývá, než na závěr slovo klasika :" Jak se Vám šlape?? "

                               strejda Zdena